Vrchní sabotér Soudce – náš vnitřní kritik
Také znáte ten hlas ve své hlavě, který říká, že jste něco udělali špatně, předhazuje vám chyby, které jste udělali, ale i ty, které byste mohli udělat? Nebo říká, co vše bylo špatně na nějaké situaci anebo jak jsou hrozní druzí lidé?
To je náš vrchní sabotér soudce. Máme ho všichni.
Je to hlas našeho mozku přežití.
Stáhněte si e-book zdarma
Má k ruce dalších 9 sabotérů, se kterými společně aktivuje naše automatické myšlenky a vzorce chování založené na reakci útok nebo útěk. Tyto reakce se hodí opravdu jen tehdy, když jde o přežití.
Ve většině situací, se kterými se setkáváme, by byla užitečnější reakce našeho kreativního mozku, nadhled, zkoumání a schopnost inovovat.
Abychom dokázali více využívat náš kreativní mozek, je důležité rozpoznat a oslabovat vliv našich sabotérů. Proto se s nimi budeme postupně seznamovat a učit se je přesouvat z kapitánského křesla na sedadlo kopilota.
Začneme s vrchním sabotérem SOUDCEM, který řídí všechny ostatní sabotéry.
Jak Soudce vzniká
Soudce hledá nedostatky v nás, v ostatních či v okolnostech. Má sklon k přehánění všeho negativního. Základní strategií přežití je zaměřovat se na negativní, zveličovat negativní a reagovat více na negativní, protože to snižuje riziko, že nás překvapí neočekávané nebezpečí a ublíží nám, ať už fyzicky nebo emocionálně.
Díky této klíčové funkci je Soudce univerzálním Sabotérem, kterého máme všichni, bez ohledu na okolnosti naší výchovy.
Vzniká v dětství, kdy zcela závisíme na svých rodičích, a tudíž se učíme chovat tak, aby byli rodiče šťastní. Vytvoříme si vnitřního kritika, který nám pomáhá vyhnout se chování, které by naštvalo naše rodiče.
Když se rodiče zlobí, náš vnitřní kritik nechápe, že jsou třeba unavení nebo neví, co dělat. Vztáhne to na nás, dítě, že my se chováme špatně a kritizuje nás za toto chování. A časem se z toho stane automatismus, kdy kriticky posuzujeme sebe a ostatní.
Charakteristika
Soudce zaměřuje svou pozornost na 3 oblasti:
• Posuzování sebe sama: Trestá nás za minulé chyby i současné nedostatky.
• Posuzování ostatních: Zaměřuje se na to, co ostatní dělají špatně, místo aby na nich oceňoval to dobré. Má potřebu srovnávat se, ať už s těmi lepšími, nebo s horšími.
• Posuzování okolností: Trvá na tom, že okolnosti či výsledky jsou „špatné“, nespatřuje v nich dary nebo příležitosti.
Svým kritizováním a negativními emocemi z nás vysává energii a ještě více nás stresuje, takže zavírá cestu k tomu řešit situace s nadhledem a kreativně.
Jak ho poznáme
Často je jeho hlas v nás natolik zakořeněn, že o něm téměř nevíme. Zdá se nám, že to jsme my, náš hlas. To se Soudce umně skrývá.
Jeho přítomnost můžeme poznat z emocí, které ho provázejí – strach, vina, hněv, rozhořčení, nelibost, frustrace. Také se odráží na těle a tváři.
Můžete si všimnout změn na své tváři a v těle, například já svého soudce cítím, když mi ztuhne čelist a zúží se oči, zvednou se a stáhnou se ramena.
Ospravedlňující lži?
Soudce nad námi drží svou nadvládu tím, že používá ospravedlňující lži.
Například:
- Kdybych tě nepostrkoval, zlenivěl bys a spokojil by ses i s málem.
- Kdybych tě netrestal za tvé chyby, nikdy by ses z nich nepoučil a stále bys je opakoval
- Kdybych tě neděsil představou špatných budoucích výsledků, nepracoval bys tak tvrdě ve snaze jim předejít.
- Kdybych neposuzoval ostatní, ztratil bys svou objektivitu a nebránil bys své vlastní zájmy.
- Kdybych v tobě nevyvolával negativní pocity ze špatných výsledků, neudělal bys nic pro to, aby ses zlepšil
Vliv na nás a ostatní
Soudce je hlavním sabotérem a z velké části původcem našich pocitů úzkosti, neštěstí a utrpení.
Je také příčinou mnoha konfliktů ve vztazích.
Udržuje nás nespokojené tím, že říká: Budeš šťastný, AŽ… Je to lež, protože nám tím říká, že teď nemůžeme být šťastní, protože ještě není to kýžené AŽ.
A druhá lež je ta, že až nastane ono AŽ, nebudeme šťastní, protože Soudce nám předhodí další AŽ.
Jak oslabovat Soudce
Nefungují dvě věci – ignorování a bojování proti němu. V tomto případě bude Soudce ještě více zesilovat svůj hlas a snažit se získat naši pozornost a bude o to více hledat chyby a obviňovat.
Co tedy dělat?
- Všímat si ho
Soudce můžeme oslabit tím, že rozpoznáme myšlenky a pocity, které mu patří a označíme je jako lež, kdykoliv je zpozorujeme.Vypadá to následovně:
Místo: „Nezvládnu to.“ si řekněte: „Můj soudce říká, že to nezvládnu“.
Podobně místo: „Udělal jsi to schválně, abys mě potopil.“ řekněte: „Můj soudce říká, že jsi to udělal schválně, abys mě potopil“.Cítíte ten rozdíl? V prvním případě soudce okupuje celou vaši mysl. V druhém případě ho již vidíme a máme prostor se rozhodnout, zda mu věřit či ne.
- Uznat a poděkovat
Jako krok dva můžeme jít ještě dál.
Uznáme a zvážíme soudcovi připomínky a poděkujeme mu. Laskavě mu řekneme, že jsme jeho zprávu přijali a že to zvládneme. A že si tedy může dát pohov. - Až se Soudcova myšlenka vrátí (což je jisté), opakujte tento proces s trpělivostí.
A co váš soudce?
Na závěr připojuji otázky k zamyšlení, abyste hlas svého Soudce snáze rozpoznali.
- Jak se obvykle projevuje váš Soudce?
◦ Směrem k vám?
◦ Směrem k ostatním?
◦ Směrem k událostem? - Za jakým AŽ se právě nyní ženete? Jaké AŽ podmiňuje vaše štěstí a pohodu?
- Co by se změnilo ve vašem pracovním nebo osobním životě, pokud byste výrazně oslabili hlas vašeho soudce?
Mgr. Pavla Pavlíková, PCC
je koučka, horolezkyně a rozmazlující panička své bearded collie – Genýska. Vždy ji zajímaly otázky typu: „Jak funguje náš mozek? Jaké schopnosti má naše mysl? Utvářejí naše myšlenky náš svět?“. Není tedy divu, že od r. 1997 se věnuje práci s lidmi a hlavně jejich rozvoji. Zabývá se zkoumáním a upravováním myšlenkových vzorců svých klientů tak, aby je nebrzdily a byly jim více k užitku. A také věří ve schopnosti každého člověka; v to – že každý člověk je nedocenitelný originál.
Sledujte mě na: